O mindfulness
návrat do přítomnosti
Mindfulness (neboli všímavost) lze definovat jako schopnost plně prožívat přítomný okamžik a s nadhledem i se zájmem objevovat, co se v něm odehrává.
Díky všímavosti můžeme být více přítomní v našem životě a lépe si uvědomovat události v našem okolí i v nás samotných. Všímavost nám proto umožňuje jasněji vnímat naše myšlenky, emoce i tělo a díky tomu s nimi lépe pracovat. Když si například budeme více uvědomovat naše emoce, stane se pro nás snažší je regulovat, protože jim více porozumíme.
Mindfulness je tu pro každého
Schopnost všímavosti má k dispozici v podstatě každý člověk, většina lidí ji však využívá velmi omezeně. Dobrou zprávou je, že všímavost lze systematicky trénovat a díky tomu výrazně zkvalitnit svůj život. Díky své sekulárnosti a praktičnosti je rozvoj všímavosti přístupný pro každého, nezávisle na tom, z jaké kultury pochází nebo jaký systém víry či náboženství vyznává.
Mindfulness je prověřeno
vědeckými studiemi
Praxe všímavosti má kořeny v řadě kontemplativních tradicí (zejméně v buddhismu), její moderní forma je však sekulární (ne-náboženská) a opírá se především o aktuální vědecké poznatky.
Stovky vědeckých studií (viz. níže) opakovaně prokázaly přínosy cvičení mindfulness pro zvládání stresu, zlepšení pozornosti, rozvoj kreativity, budování kvalitnějších vztahů i zlepšení psychického a fyzického zdraví. Mezi hlavní vědecky ověřené efekty mindfulness patří (vědecké zdroje uvádím na konci této stránky):
snížení stresu a prevence vyhoření
zlepšení soustředění
zvýšení pozitivních emocí a regulace nepříjemných emocí
snížení úzkosti a depresivních příznaků
snížení ruminace (neustálé přemítání neužitečných myšlenek)
zlepšení pracovní paměti a pružnosti myšlení
zlepšení zdravotního stavu, posílení imunity, zvládání bolesti
zlepšení pracovní efektivity, angažovanosti a motivace
zlepšení pociťované kvality života
Jak mindfulness rozvíjet
Mindfulness rozvíjíme dvěmi vzájemně se podporujícími způsoby. Prvním z nich je formální cesta skrze meditace mindfulness. Pokud máte chuť, můžete si je hned zkusit pomocí nahrávek níže. Druhým způsobem rozvíjení všímavosti v každodenních situacích, tedy během našich každodenních činností, např. když jdeme do práce, uklízíme, pečujeme o děti, jsme na meetingu, bavíme se s přáteli nebo pracujeme – ve všech těchto situacích můžeme být více přítomní a vnímaví.
Začít mindfulness není složité, udržet si jeho rozvoj v každodenním režimu ale vyžaduje poctivou dávku naší pozornosti i úsilí. Odměnou za toho úsilí však pro nás je kvalitnější život, ve kterém se stres a emoci stávají našimi spojenci, namísto toho, aby byli nepřátelé.
Níže vám nebízím několik možností, jak můžete s mindfulness začít nebo ho dále rozvíjet.
Vyzkoušejte si meditaci mindfulness
doporučené podcasty o mindfulness
Relational Mindfulness training
mindfulness a laskavost rozvíjíme přímo v komunikaci s druhými
Mindfulness lze rozvíjet i během dialogu ve dvojicích i ve skupině a díky tomu je snadnější zachovat si a dále rozvíjet hlavní benefity praxe mindfulness jako snížení stresu či zlepšení pozornosti v džungli každodenních interakcí. Hlavní praxí programu je všímavý dialog ve dvojicích, díky kterému rozvinete schopnost pravidelně se zastavovat v mezilidských situacích (dělat tzv. “mikro-pauzy”) a jasněji si uvědomovat co v těchto situacích odehrává uvnitř vás i v ostatních lidech. Některé příznivé efekty programu jako zvládání stresu a zlepšení pozornosti i laskavosti k sobě již byly vědecky ověřeny.
přehledové vědecké studie o příznivých efektech mindfulness
Black, D. S. and Slavich, G. M. (2016). Mindfulness meditation and the immune system: a systematic review of randomized controlled trials. Annals of the New York Academy of Sciences, 1373(1):13–24.
Chiesa, A., Calati, R., and Serretti, A. (2011). Does mindfulness training improve cognitive abilities? A systematic review of neuropsychological findings. Clinical Psychology Review, 31:449–464.
Chiesa, A. and Serretti, A. (2009). Mindfulness-based stress reduction for stress management in healthy people: A review and meta-analysis. Journal of Alternative and Complementary medicine, 15(5):593–600.
Creswell, J. D. (2017). Mindfulness interventions. Annual Review of Organizational Psychology and Organizational Behavior, 68:18.1–18.26.
Davis, D. M. and Hayes, J. A. (2011). What are the benefits of mindfulness? a practice review of psychotherapy-related research. Psychotherapy, 48(2):198–208.
Good, D. J., Lyddy, C. J., Glomb, T. M., Bono, J. E., Brown, K. W., Duffy, M. K., Baer, R. A., Brewer, J. A., and Lazar, S. W. (2016). Contemplating mindfulness at work: An integrative review. Journal of Management, 42(1):114–142.
Goyal, M., Singh, S., Sibinga, E. M. S., … and Haythornthwaite, J. A. (2014). Meditation programs for psychological stress and well-being: A systematic review and meta-analysis. JAMA Internal Medicine, 174(3):357–368.
Keng, S.-L., Smoski, M. J., and Robins, C. J. (2011). Effects of mindfulness on psychological health: A review of empirical studies. Clinical Psychology Review, 31(6):1041–1056.
Sutcliffe, K. M., Vogus, T. J., and Dane, E. (2016). Mindfulness in organizations: A cross-level review. The Annual Review of Organizational Psychology and Organizational Behavior, 3:55–81.
Vich, M. (2015). The emerging role of mindfulness research in the workplace and its challenges. Central European Business Review, 4(3):35–47.