O sebelaskavostI

jak pečovat o sebe a najít vnitřní sílu i bezpečí

Sebelaskavost (angl. self-compassion / self-kindness) je schopnost přistupovat sám / a k sobě s větší laskavostí, trpělivostí a důvěrou. Pomocí sebelaskavosti v sobě rozvíjíme přátelskou a pečující část, díky které vneseme do našeho života více bezpečí, síly i klidu. Díky tomu se pro nás stanou naše každodenní výzvy doma i v práci podstatně snesitelnější.

Desítky vědeckých studií ukazují, že rozvoj sebelaskavosti pomáhá rozvinout zdravé sebevědomí, efektivněji zvládat každodenní úkoly i situace a cítit ve svém životě více pohody a klidu. Sebelaskavost je alternativou k přehnané sebekritičnosti, která nevede k lepším pracovním výsledkům ani životní spokojenosti. 

sebelaskavost je zdroj naší síly

V naší společnost obecně převládá přesvědčení, že potřebujeme být vůči sobě tvrdí a kritičtí, bychom byli úspěšní a morální lidé. Ukazujete se však, že přehnaná sebekritika je spíše překážkou našeho úspěchu a spokojenosti doma i v práci. Díky sebelaskavosti můžeme znovu nacházet vnitřní jistotu a stabilitu a rozvíjet tak naše sebevědomí zdravým a přirozeným způsobem.  

vědecky ověřené benefity sebelaskavosti

Mezi hlavní vědecky ověřené efekty sebelaskavosti patří (vědecké zdroje uvádím níže): 

Zvýšení psychické odolnosti a pružnosti 

ZLEPŠENÍ POCIŤOVANÉ KVALITY ŽIVOTA

Zvýšení sebevědomí a SNÍŽENÍ PŘEHNANÉ SEBEKRITIKY 

Zvýšení pracovní angažovanosti a motivace

Zlepšení zdravotních návyků a snížení obezity

Snížení stresu a pracovního vyhoření

Snížení úzkosti a depresivních příznaků

zvýšení empatie a schopnost porozumět druhým

přehledové vědecké studie o příznivých efektech sebelaskavosti

Barnard, L. and Curry, J. (2011). Self-compassion: Conceptualizations, corre- lates and interventions. Review of General Psychology, 15(4):289–303. 

Biber, D. and Ellis, R. (2019). The effect of self-compassion on the self-regulation of health behaviors: A systematic review. Journal of Health Psychology, 24(14):2060–2071. 

Brenton-Peters, J., Consedine, N., Boggiss, A., Wallace-Boyd, K., Roy, R., and Serlachius, A. (2021). Self-compassion in weight management: A systematic review. Journal of Psychosomatic Research, 150. 

Dodson, S. and Heng, Y. (2022). Self-compassion in organizations: A review and future research agenda. Journal of Organizational Behavior, 43(2):168–196. 

Ferrari, M., Hunt, C., Harrysunker, A., Abbott, M., Beath, A., and Einstein, D. (2019). Self-compassion interventions and psychosocial outcomes: a meta-analysis of rcts. Mindfulness, 10(8):1455–1473. 

Inwood, E. and Ferrari, M. (2018). Mechanisms of change in the relationship between self-compassion, emotion regulation, and mental health: A systematic review. Applied Psychology: Health and Well-Being, 10(2):215–235. 

Lefebvre, J.-I., Montani, F., and Courcy, F. (2020). Self-compassion and resilience at work: A practice-oriented review. Advances in Developing Human Resources, 22(4):437 – 452. 

Rahimi-Ardabili, H., Reynolds, R., Vartanian, L., McLeod, L., and Zwar, N. (2018). A systematic review of the efficacy of interventions that aim to increase self-compassion on nutrition habits, eating behaviours, body weight and body image. Mindfulness, 9(2):388–400. 

Turk, F. and Waller, G. (2020). Is self-compassion relevant to the pathology and treatment of eating and body image concerns? a systematic review and meta-analysis. Clinical Psychology Review, 79. 

Wakelin, K., Perman, G., and Simonds, L. (2022). Effectiveness of self-compassion- related interventions for reducing self-criticism: A systematic review and meta-analysis. Clinical Psychol- ogy and Psychotherapy, 29(1):1–25. 

Winders, S.-J., Murphy, O., Looney, K., and O’Reilly, G. (2020). Self-compassion, trauma, and posttraumatic stress disorder: A systematic review. Clinical Psychology and Psychotherapy, 27(3):300–329.